Vlastně nevím, kde začít. Dnešní příspěvek měl být o vyvrácení mýtů na téma lonžování, které zazněly na jednom webu o koních nabízejícím vzdělávání a online kurzy. Článek jsem četla před měsíci a dnes jsem se k němu chtěla jen v rychlosti vrátit a oživit si mýty, které zde zazněly. Je plný odborných citací a studií a termínů. Je plný studií, které byly dělané například jen na 3 koních, které byly dělané na koních, o nichž nic nevíme. Známe třeba jen stáří měřených zvířat. I když bude ale 3 dny po sobě stejný lonžér lonžovat 3 stejné koně, budou chodit každý den úplně jinak. Jsou věci, které jednoduše nelze efektivně posuzovat, pokud nevíme nic o tom:

• v jakém byli stupni výcviku
• jaké měli držení a stavbu těla
• zda byli schopni sebenesení
• kdo je lonžoval
• jaký měl cit v ruce
• jak dokázal pracovat s přechody nahoru a dolů
• jaké měli koně držení těla v těchto přechodech
• jaké bylo předchozí uvolnění
• nemáme fotku ani video z takové práce
• nevíme, zda byli koně vzděláváni na chambonu
• jak to vypadalo když byli ježděni
• kolik let s nimi bylo systematicky na lonži pracováno
• zda nepadali přes lopatku dovnitř kruhu
• zda v kroku zadní kopyta přešlapovala stopu předních
• a zda se v klusu kůň alespoň došlápnul
• zda bylo dobré podélné ohnutí
• zda kůň dokázal hledat cestu do hloubky
• zda nebyl ruch příliš rychlý
• zda byl pravidelný a živý

Myslíte si nyní, že mohla jakákoli studie na lonžování být relevantní bez těchto informací? Já tedy ne. Lonžování je umění, možná mnohem větší než ježdění a jako takové je to umění neměřitelné...